Pražský krysařík

Historie tohoto našeho národního plemene je tak trochu tajemná a je evidentní, že současný standard je výsledkem chovatelského úsilí lidí, zapálených pro tuto rasu. Co je však bez pochyb, že psíci malého vzrůstu jsou známí již z dob raného středověku.

V letopisech se lze dočíst například tuto zajímavost. Již r. 805 obdržel slavný vladař Karel Veliký od českého knížete dar v podobě malého psíka. Stejně tak se stalo v případě polského krále Boleslava II. Smělého. A do třetice pro zajímavost i náš slavný král a císař Karel VI. daroval tři tyto psíky francouzkému králi Karlovi V. Stalo se to r. 1377. Jak je vidět historie krysaříka sahá daleko do naší historie. Ke svému pojmenování krysařík přišel počeštěním a zdrobněním německého slova ratller, tedy krysař. I tomu odpovídá další výraz ratlík, pod nímž je také znám. Toto plemeno bývá nazýváno také pinč. Zde je nutno uvést, že plemeno pinč je odlišné a vyšlechtěné německými kynology. Předchůdce krysaříka byl od pradávna chován zejména pro lov obtížných hlodavců, zejména krys a potkanů. Jako bystrý a ostražitý hlídač však také ohlašoval návštěvy. Anabázi krysaříka není nutné detailně popisovat. Nejdůležitější je, že se systematickým chovem vedoucím ke standardizaci se započalo v r. 1979.

Dnes má toto národní plemeno již svůj uznaný národní standard a i když čeká na mezinárodní uznání, odráží se v něm běh dějin. Přesto že v současnosti již není chován pro své původní poslání, jeho obliba neustále stoupá.

Jde totiž o psíka mimořádných vlastností a schopností, mezi nimiž vyniká ostražitost, věrnost pánovi, živost, temperament, vynikající čich, nenáročnost a i když jde o psa do váhy 2 kg má neobyčejné sebevědomí. Toto vše z něj činí výborného společníka a kamaráda pro všechny chvíle. Umí pobavit, hrát si, být společníkem stejně oddaně, jako neohroženým hlídačem. Má za sebou peripetii historického vývoje.  Ač malého vzrůstu, je velkého srdce a náš.

Foto: Klub přátel psů pražských krysaříků
Text: Radek Tomášek