Krtek obecný

14.12.2012 · Rubrika Fauna

Krtka známe všichni jako veselou animovanou postavičku, ale toho skutečného z naší přírody už tak dobře neznáme. Krtek je rozšířen prakticky po celé Evropě i Asii. U nás se vyskytuje zhruba do nadmořské výšky 500 m. Známé krtince můžeme nalézt na loukách, zahradách, polích a listnatých lesích. Krtek má černavě hnědé zbarvení, vzácně se vyskytují i bílí a žlutí krtci. Krtek váží přibližně 80g, má velké přední nohy otočené do stran a přizpůsobené tak hrabání, na hlavě vyniká pouze růžový rypákovitý čenich. Většinu svého života stráví ve tmě pod zemí, kde si vyhrabává větvené chodby. Ve svých chodbách se pohybuje velice jistě a rychle. Krtkův labyrint se skládá z jedné hlavní chodby, která vede od pelíšku, který je důkladně ukrytý pod kořeny stromů, až k místu, kde se nachází potrava. Tato cesta zpravidla nebývá označena krtinami. Lze jí však poznat tím, že zde uvadají rostliny více než v okolí. Ostatní chodby vesměs ústí zpět do hlavní chodby. Mimo těchto chodeb najdeme v krtkově labyrintu i takzvanou tajnou chodbu, která vede do hloubky a po čase také ústí do hlavní chodby.

Pokud se tento na první pohled neohrabaný tvor dostane na zem, dokáže i zde poměrně rychle pelášit. Je také velmi dobrým plavcem. Krtek je známý tím, že sní poměrně hodně potravy. Nejradši má žížaly, ale nepohrdne ani hmyzem, hmyzími larvami, či hlemýždi. Svá loviště krtek navštěvuje několikrát denně. Spořádá potravy v množství poloviny své váhy. O krtcích panuje mýtus, že jsou slepí. Není to však pravda. Opravdu vidí. Má sice zakrnělé oči a vidí velice slabě, ale přesto je schopen vnímat své okolí. Krtek vlastně není škodlivý, protože se živí různými druhy hmyzu, ale jeho projevy – kopečky hlíny (tzv. krtiny) se málokomu líbí. K lovu ze svých smyslů používají výhradně hmat, sluch a čich. Zimu přežívá ve své noře, v níž si střádá celé léto zásoby potravy. Hnízdní komůrka se nachází pod velkou krtičinou. Jedná se o hnízdo postavené ze suchého listí a lišejníku. Matka je březí asi 4 týdny. Jednou až dvakrát ročně porodí až šest mláďat, která kojí asi pět týdnů. Krtci pohlavně dospívají po roce života. Krtek je indikátorem bujného života v půdě, kde se vyskytuje. Živí se totiž živočichy, kteří svým okusováním kořenů rostlin škodí na našich zahradách a polích. Jediná věc, kterou krtek škodí na zahradě, jsou jeho chodby, které mohou kořeny odříznout od výživné půdy. Tyto škody jsou však minimální oproti škodám, které mohou napáchat například slimáci či hmyz, a proto bychom si měli rozmyslet, zda krtka ze zahrady vyhostíme či nikoli. Neživí se rostlinami, proto naší zahradě neškodí, ale naopak se postará o různý hmyz, larvy, slimáky a hlemýždě, takže vlastně nám pěstované rostliny chrání. Zeleninové zahrádce neublíží, rostliny nepožírá. Naopak zeminu provzdušní a nakypří a tu z krtinců můžeme využít při rozsazování rostlin, do truhlíků, na sadbu i pro pokojové rostliny. Je velmi kvalitní a navíc zbavená všech hmyzích škůdců. A tak vlastně nám krtek pomáhá chránit naše záhonky a snižuje i náklady na různé chemické prostředky proti hmyzu, jejich larvám, slimákům a hlemýžďům. Na místech kde jeho krtiny neradi vidíme, můžeme zasadit rostliny, které se krtkovi nelíbí pro jejich vůni. Existuje bohatý výběr, například Pryšce, Afrikány, Aksamitník, Laskavec nebo česnek. Tyto rostliny odpuzují zároveň i škodlivé hlodavce. Na krtka se vztahuje Zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat. Pokud krtkovi ublížíte, může vás veterinární správa pokutovat částkou až do 50 tisíc korun. Každoročně je usmrceno mnoho krtků zcela zbytečně. Pokud si tedy nezakládáte na opravdu krásném, upraveném anglickém trávníku a fandíte přírodě, nechte krtka být. Ale I pěstěný přepychový trávník si před krtkem můžete ochránit vhodným způsobem. Než se pustíte do vyhánění krtka, rozvažte, zda je jediným řešení m jej usmrtit. Tento nepochybně pozoruhodný savec do přírody patří a je nesmyslné fanaticky jej pronásledovat.