Houby – rostliny obestřené mnohým tajemstvím

Historie nás učí, že člověk byl vždy hrdý na to, co dokázal. Je známo sedm divů světa, k nimž by jistě moderní dějiny přidaly i další. A tak dovednost člověka je povyšována jako něco nepřekonatelného. Podíváme-li se však kolem sebe s trochou pokory, s úžasem zjistíme, že moudrá příroda člověka předčí tisícero divy, vždyť i člověk je jedním z nich.

Velké množství divů můžeme vysledovat v rozsáhlé říši hub zahrnující 100 000 druhů v celosvětovém měřítku. „Houby jsou dětmi bohů , protože se rodí bez semen, ne tak jako ostatní, to se píše v jednom z německých herbářů. Patrně proto, že růst hub byl po dlouhá staletí také divem. Mnoho lidí propadá sezónně houbařské vášni, aby si na výsledku svého snažení pochutnali. Většině ale zůstává ukryt právě nejeden div, jehož svědkem může být jen dobrý pozorovatel.

Mladý hnojník inkoustový

Tak například na první pohled nezajímavá houba, hnojník obecný. Je jednou z mála hub oplývajících hned několika divy. Jde o houbu s mimořádně rychlým růstem, která končí svůj život do dvou dnů po dozrání plodnice tj. za tři až čtyři dny. Zajímavý je rovněž způsob rozmnožování. Hnojník jako jedna z mála hub zajišťuje rozšiřování výtrusů tím, že jak dozrává, začne se jeho klobouk od okrajů roztékat a tvořit hlenovitou, inkoustově zbarvenou tekutinu s miliony výtrusů skapávající na zem. Může tak být rozšiřován i hmyzem pohybujícím se v tomto období pod plodnicemi anebo lezoucím přímo po plodnicích. Další zajímavostí je, že sazově černé barvy výtrusů hnojníku se využívaly k výrobě speciálních inkoustů, používaných ke psaní a kreslení, ale také k retušování fotografií.

I když dozrávající hnojník vypadá nevábně, jeho mladé plodnice jsou velmi chutné a mají nezaměnitelnou, příjemnou kořeněnou vůni. Ale pozor! Hodláme-li konzumovat pokrm z hnojníků, bude lepší vyhnout se pití alkoholu a to nejméně dva dny před a dva dny po konzumaci. Kromě tohoto druhu u nás roste několik dalších. A to hnojník inkoustový,hnojník nasetý, hnojník strakatý, hnojník třpytivý a hnojník žlutochlupý.

Hnojník třpitivý

Text a foto: Dagmar Vodičková