Hrad Trosky – dominanta „Českého ráje“, dodnes fascinující svou siluetou

Sídlo, které se nesmazatelně zapsalo do Českých dějin, opředené mnoha pověstmi, báchorkami a mýty. Středověká stavba vzbuzující respekt, obdiv i oprávněnou úctu.

Kolik podob má asi ráj?

Ten Český, který se tak opravdu jmenuje jí má zcela konkrétní. Je to malebná krajina, nedotčená lidskou činností tak, jak jsme zvyklí vídat u krajiny zvané „průmyslová“. Malebnost tohoto koutu země učaruje každému návštěvníkovy. Nevěříte? Pak vězte, že Turnovsko bylo v dobách dávno minulých posvátnou krajinou Keltů, která se rozprostřela kolem své jedinečné a věhlasné dominanty, hradu Trosky nedaleko města Turnova. Samotná krajina českého ráje je zajímavou pokladnicí v níž lze nalézt rozličné skvosty. Vstoupíme-li do ní s náležitou úctou a pokorou má pro každého připraven nejeden zážitek. Je bohatá floristicky, faunisticky, ale překvapí i vyznavače mineralogie a entomologie.

Jaký však by to byl pobyt v ráji, opominuli bychom poznat  nejprve jeho dominantu. Tu tvoří  známá zřícenina hradu Trosky. Výstižné jméno hrad získal podle jména skalního masivu na němž byl vybudován. Dějiny hradu se začaly psát na konci 14.století v období let 1380-1390. Na dvou čedičových, strategicky ojedinělých homolích ho dal zbudovat významný velmož Čeněk z Vartenberka. Účelnost a funkčnost je zde v harmonii se vzhledem, daným  dispozicí stavby. Homole jsou propojeny skalním bradlem. Celý komplex je situován tak, aby bylo dosaženo nejefektnější pevnosti a nedobytnosti. Na každé homoly byla vybudována věž. Podle tvaru skalního kuželu na kterém se nacházejí mající své příznačné jméno.Vyšší a štíhlejší se jmenuje Panna, nižší a robustnější pak Baba. Opevnění je dáno jednak přirozenou nepřístupností a strmostí terénu jižní strany a také obou skalisek. Vše bylo umocněno umělými opevněními, která zvětšovala  pevnost stavby. Skalisko Baby má výšku 50 m, ale skalisko Panny je ještě o 10 m vyšší. Na Babu se dalo vystoupit jen z přilehlé hradby. Panna však byla přístupná jen z nejvyššího patra hradního paláce přisedlého k patě skalní homole. Rovněž trojitý pás hradeb chránící prostor mezi Pannou a Babou, spolu se systémem bran skýtal hradu mimořádnou bezpečnost a odolnost. Klíčovým obranným bodem byla bezesporu věž na Panně, která zůstávala posledním útočištěm obránců. Její strategické umístění dávalo možnost obrany i proti  mnohem silnějšímu nepříteli. Vartenberkové jako silný a vlivný rod se podíleli na politickém dění. Byli držiteli mnoha rozsáhlých statků na severu Čech. Jejich državy se nacházely na Mimoňsku, Jablonném v Podještědí, Jičínsku a Turnovsku. Nadto Čeněk sám vlastnil území na severozápad od Jičína a dále Vysoké Veselí a ještě Bydžovsko.

Konec 14.století  přináší Troskám změnu majitele. Díky Čeňkovým finančním potížím je získává  sám král Václav IV. Avšak již k r.1399 je novým majitelem Ota z Bergova, horlivý stoupenec panské opozice proti Václavovi IV. Účastník všech protikrálovských akcí a  podílník na králově zajetí. Na straně Zikmunda stál i Otův syn, Ota mladší z Bergova. Tento oddaný katolík nezaváhal, aby se zmocnil církevního majetku, kterým se stal klášter v Opatovicích nad Labem. Doba husitská postavila Otu na stranu Zikmunda a proto se Trosky staly místem, z něhož byli lužičtí aktuálně zpravováni o pohybech husitských vojsk. Během vleklých válečných let se pak nejen z Trosek, ale dalších hradů  např. Bezdězu, Ralska, Frýdštejna, Kosti a Kumburka hnávali poslové zpráv dobrých, zlých i varovných  k městům Budyšín, Zhořelec a Žitava. V té době husitská vojska byla nejobávanějším vojenským uskupením. Hrad Trosky i když byl husitům hrozbou nebyl jimi dobyt a zůstával v držení Otově. Stejně však, jako o hradu Kosti, panuje o jejich dobývání samotným Žižkou legenda. Historickou skutečností je ale jiná událost.V červnu roku 1428 Trosky vyhořely a to bylo podnětem k tomu, aby byly obleženy vojskem sirotčího hejtmana Jana Kralovce. Výsledek této vojenské akce však není znám. A hrad Trosky? Ten měl ještě před sebou neodvratný běh dalších událostí. Ty přicházely v podobě nových majitelů a jejich postoji k dějinným událostem. Hned následující neklidná doba po tragických Lipanech dopadá i na Trosky. Těch se zradou zmocnil obávaný a pověstný škůdce zemský- Kryštof  Šof z Helfenburku spolu se svým kumpánem Švejkarem. Přihodilo se to v letech 1438 nebo 1439. Ota mladší z Bergova přitom padl do zajetí. Majetek získal zpět až v roce 1444. Před tím však byly hrady Trosky a Valdštejn r.1440 obleženy. Obléhateli se stali vojska boleslavského a východočeského landfrídu. Zatím co Trosky odolaly, Valdštejn byl dobyt. V lipanské bitvě LP 1434 stál Jan Z Bergova  spolu s Janem Roháčem proti panskému vojsku  na straně Prokopa Holého. Oba zde byli zajati. Osudy zmíněných mužů se tím navždy rozcházejí.

Zatímco se Jan z Bergova vrací na rodinný majetek, osud Jana Roháče je završen hrdinným bojem na hradě Sionu. Janu z Bergova patřily i další majetky mezi nimi třeba Zbiroh a kromě Trosek i Chlumec. Umírá bez dědiců avšak ještě před tím rozprodává postupně majetek věřitelům. Hrad Trosky získává  r.1455 Jan Zajíc z Házmburka, pán na Kosti. Díky této transakci Zajícové vytvořili téměř ucelené území značného rozsahu. Ochrana se přitom mohla opřít o hrady Návarov, Hrubou Skálu a dále pak o Trosky a Kost. Navzdory tomu, že r.1458 Jan Zajícíc volil Jiřího z Poděbrad za krále byl čelným představitelem odporu panské jednoty proti němu. Je tedy nasnadě, že král nenechal tuto zradu bez trestu. Roku 1467 proto oblehl hrad Kost a donutil Zajíce k uzavření příměří, které netrvalo dlouho. Král Jiří z Poděbrad se proto rozhodl pro rozsáhlou vojenskou operaci. V r.1469 královští oblehli hrady „házmburků“. Mohla tak začít akce proti Návarovu, Hrubé Skále, Troskám a Kosti. Jediná Kost se ubránila díky včas uzavřenému příměří. Královští hrady dobyly ještě dříve, než do boje stačila zasáhnout slezká armáda z Žitavy,  která v té chvíli již stála na Kopanině u Jablonce nad Nisou. Rozsah poškození hradu Trosky touto akcí není znám, zůstávali však v držení rodu až do r.1499 kdy je získává Jan ze Šelemberka, ten je držel do r.1508 po něm Jindřich do r.1524 a pak Jan z Biberštejna a na Frýdlantě spolu s bratrem Kryštofem. Těmito šlechtici rod r.1551 vymírá. Nakrátko se majiteli trosek stávají Lobkovicové. Nový majitel Jindřich ze Smiřic však kupuje panství Kost i s Troskami již v roce 1559 a připojuje je k panství hruboskalskému. Začíná se tak naplňovat osud Trosek, které se již nikdy nestaly trvalým sídlem vrchnosti. Tento fakt ve skutečnosti  nastal již ve druhé polovině 15.století. Ze Smiřických byli majiteli postupně Jindřich, zemřel r.1569, Zikmund do r.1608 a Albrecht Jan Smiřický, který zemřel r.1618. Vítězové bělohorští však tento majetek zkonfiskovali a tak jej získal Albrecht z Valdštejna. Hradby Trosek však ještě vstupují na scénu za třicetileté války. Stávají se několikrát pevností pro vojka. Nejprve se tak stalo r. 1639. Tehdy hrad ovládli Švédové. Rok poté 1640 obsadili Trosky císařští, následně v l. 1642, 1645 a také 1648 se jich opět zmocňují a drží Švédové.

V r.1648 poté co byl hrad vypálen císařským vojskem a Švédové vytlačení se pomalu završuje osud ukrytý v jeho jménu. Ani nový majitel Jan Lexa z Aehrenthalu (od r.1821), nedokázal přes některé stavební úpravy majestátní a obdivuhodnou dominantu Českého ráje navrátit k zašlé slávě. Přesto, že jsou dnes Trosky troskami, žijí svůj jedinečný příběh. Každého návštěvníka odmění podnícením fantazie a vtažením do dějů, které kráčeli nejen jejich zdmi, ale i okolní krajinou a celou zemí. Kdo chce poznat ono nedefinovatelné mravenčení na svém těle při představách lítých řeží i podlých zrad, toho již z dálky osloví  nepřehlédnutelná dominanta Turnovska zřícenina hradu Trosky.

Text: Radek Tomášek  
Foto: Miloslav Kalík