Kostomlaty

15.10.2011 · Rubrika Památky

České středohoří – ,,Třetihory“ jimž vévodí hora Milešovka. Krajina s prastarým osídlením, v níž své stopy zanechali i Keltové. Středověk zde pak zanechal Kostomlaty – hrad známý v minulosti jako Sukoslav. Stojí na místě starého slovanského hradiště z 10. století. První zmínka pochází z 19. prosince 1333 v níž jde o kupní smlouvu. Tou zakladatelé Slávek a Boreš z Oseka a Rýzmburka prodávají hrad Chotěborovi z Herštejna.

Je tedy nezvratné, že jak hrad, tak obec pod ním museli existovat již před tímto datem. K významným držitelům Sukoslavu lze nepochybně zařadit kralevice Karla, který však brzy poté co hrad koupil, jej kolem r. 1370 daroval rodu Žerotínů. Jako mnoho podobných hrad měnil v průběhu věků majitele. Bývá spolu s Kokořínem a Hasištejnem představován jako příklad hradu s tzv. „elastickým“ vedením obvodových zdí. Za dobrodružnější část hradních dějin lze považovat vojenský konflikt.

Přesto, že se jednalo o mohutně opevněný hrad v té době v držení řádu německých rytířů (což bylo nepochybně prvotním důvodem k jeho ovládnutí) byl dobyt husitskými vojsky vedenými Jakoubkem z Vřesovic. Odhaduje se, že v bitvě padlo na 3000 husitských vojáků. Od r. 1435 se dostal do držení právě Jakoubka z Vřesovic a jeho potomků a to až do r. 1623, kdy byl zkonfiskován po bitvě na Bílé hoře. Traduje se, že Jakoubek hrad získal od krále Zikmunda jako úlitbu za to, že se jeho vojska nezúčastnila rozhodující bitvy u Lipan, kde velmi chyběla, což mohlo ovlivnit její výsledek. Dobové zprávy uvádějí, že v roce 1562 byl hrad opuštěn a k r. 1606 jej označují již jako ruinu. Dodnes se z něj zachovaly jen trosky, které však stále působí monumentálně a návštěvníka vtáhnou do dějů dávno minulých, nejen proto stojí za to je navštívit. Vypovídají o velkolepém stavebním díle středověkých stavitelů.

V Kostomlatech, obci ležící u paty hradu se dochovala jedinečná památka. Jedná se románský kostel sv. Vavřince z. r. 1230. Přestavovaný r. 1657 a v r. 1737, kdy se na jeho přestavbě podílel architekt Octavio Borggio (syn Giulia Borrgia, který stál u stavby poutního kostela Navštívení Panny Marie v Horní Polici z let 1684 – 1723, který je jedinečnou kulturní památku).