Landštejn – hrad na pomezí Čech, Moravy a Rakouska
Landštejn – hrad na pomezí Čech, Moravy a Rakouska. U nás nejznámější ukázka ranně hradní architektury. Propojením dvou věží s palácem, představuje ojedinělý komplex svého druhu v Čechách a je jednou z nejvýznamnějších románských památek střední Evropy. Přes nejasnosti které se vztahují k období jeho vzniku, hrál významnou roli v dějinách naší země.
Byl patrně vybudován Přemyslovci po vytyčení hranic s Rakouskem jako protiváha rakouského hradu stejného jména stávajícího na místě dnešní osady Pomezí. Jeho vznik se datuje na počátek 13. století, někdy okolo r. 1222 a je pravděpodobné, že jej nechal vybudovat sám Český král Přemysl Otakar I. Stalo se tak po smrti moravského markraběte Vladislava. V té době se král ujímá vlády nad touto částí území a Landštejn se pro něj stává významným a mohutným opěrným bodem. Hranicí v těchto místech procházela významná obchodní cesta spojující Čechy s Rakouskem a Itálií. S ohledem na stávající situaci není nijak překvapivé, že byl hrad pojat jako vojenský objekt a nese prvky pevnosti. Prioritou byla jeho strážní úloha na neklidné česko – rakouské hranici panující v té době.
Architektonické pojetí a fortifikační uspořádání, mělo tu přednost, že mohl být úspěšně a účinně bráněn poměrně malou posádkou. Zde stojí za zmínku, že Landštejn nepokořil ani takový válečník jakým byl Jan Žižka. Jednalo se o akt odplaty za to, že Lipolt z Krajku, jeden z rodu držícího v té době hrad, stál na straně Zikmunda. Stalo se tak r. 1420. Do r. 1579 měly hrad v držení prakticky tři nejvýznamnější rody. Přemyslovci, Landštejnové, a Krajířové z Krajku. Landštejnové patřili k mocnému rodu Vítkovců a jejich sláva končí r. 1356 po úmrtí Jindřicha Viléma. Jednoho z nejmocnějších mužů království. Po tomto letopočtu hrad rychle měnil majitele a jeho význam začal upadat.
Do jeho historie se zapsala jména nejslavnějších českých panovníků tohoto období středověku, a kterými byli Přemysl Otakar I., Jan Lucemburský, Karel IV. a Václava IV. Jak mohutný a obrany schopný Landštejn byl, dokazuje situace z doby třicetileté války. V červenci r. 1618 hrad oblehl francouzký generál Dampierre. Hrad nedobyl, přestože disponoval armádou čítající na 6000 vojáků. Větší úspěch si připsal hrabě Buquoy v lednu následujícího roku, kdy se mu hrad vzdal až po vyhladovění posádky. Po válce hrad nadále měnil majitele.
V r. 1771 udeřil do hradu blesk a vypálil ho. Po této živelné pohromě již nebyl nikdy obnoven a dále chátral. Přesto ještě dnes jeho dochované trosky na návštěvníka dýchnou událostmi z hlubin věků a poškádlí jeho imaginaci. Landštejn stojí za to navštívit už proto, že se jedná o obdivuhodnou památku z úsvitu národních dějin.
Fotografie: Renata Kratochvílová
Text: Radek Tomášek
