Oskeruše – posvátný strom Keltů i starých Slovanů

2.10.2011 · Rubrika Flora

Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica) strom, který získal své jméno pravděpodobně díky Keltům. Jeho latinský název Sorbus se odvozuje od Keltského sor – kyselý, trpký. Jedná se o mohutný a krajinářsky velmi dekorativní strom z čeledi Rosaceae, patřící mezi jeřáby. Tento dlouhověký strom se dožívá až 500 let stáří. Velmi dobře odolává mrazu do –30°C. Oskeruše rostou zvláště ve střední a jihovýchodní Evropě. Pochází z jižní Evropy (Španělsko, Balkán, Itálie), ale pěstuje se i ve Francii a Německu. Nikde ve svém areálu rozšíření nevytváří souvislé porosty a roste roztroušeně.

V České republice oskeruše roste v Českém středohoří, na jihovýchodě Moravy, na Slovácku, kde je rozšířena od Pálavských vrchů až po Vizovickou vrchovinu.

Jeřáb oskeruše je považován za původní divoké moravské ovoce, odpradávna pěstované a sbírané. Na Slovácku má odedávna tento strom široké využití. Velmi ceněné je jeho ovoce, které má široké uplatnění. Plody, jimiž jsou malvice, tvarem připomínající malou hruštičku velikosti 3 – 5 cm se sbírají od začátku září až do poloviny října podle stanoviště. Používají se k sušení, zavařené, na výrobu likérů a hodnotné a ceněné pálenky. Po opadnutí musí několik dní odležet, aby tzv. „zhniličkovatěly“a pak se můžou použít na jídlo i zpracování. Její využití je známo již od starověku.

Neméně cenné je jeho pevné a barevné dřevo, které patří mezi nejtvrdší v Evropě. Užití našlo v nábytkářství na intarzie a výrobu pevných dřevěných nástrojů. Nejznámější užití však bylo při výrobě dřevěných lisů na víno. Za odhadem největší strom v celé střední Evropě byl označen ten v Žerotíně u Radějova. Solitér má obvod kmene 458 cm, rozložitou korunu s výškou 11 metrů a šířkou 18metrů. Jeho stáří se odhaduje na úctyhodných 400 let. Podle odhadů na území Slovácka a celé Moravy není více než 1000 vzrostlých stromů.

Jeřáb oskeruše v poslední době zažívá renesanci. Díky tradici a nejslavnějšímu „svátku oskeruší“ ve Tvarožné Lhotě na Moravě, ale také zásluhou školkařství, které začíná ve větším měřítku produkovat výpěstky k jejich masivnějšímu šíření. Sorbus domestica si větší pozornost jistě zasloží. V Čechách lze nalézt vzrostlé oskeruše třeba v Těchobuzicích, Kaňově, Kamýku, Žalhosticích či Dolních Řepčicích. Tedy všechny v Českém středohoří.

Jeřáb oskeruše však není jediným druhem jeřabiny, který byl ve velké úctě i oblibě a s postupem času upadl do zapomnění.

Dalším druhem, který si zaslouží pozornost je Jeřáb obecný – (Sorbus aucuparia). Jde o velmi dekorativní a krásný strom, jehož plody jsou dnes již skoro zapomenuty. Ve starogermánské mytologii byly zasvěceny bohu hromu Donarovi. Jeřáb obecný hrál také významnou úlohu v obřadech druidů, kteří z jeho kůry získávali červeň pro barvení svých rouch. Ta si oblékali při rituálech novoluní a ubývajícím měsíci. Pomocí jeřabinových virgulí se lidé snažili vyhledávat rudné žíly. I tento strom by si zasloužil větší pozornosti.