Relikviář sv. Maura – ukrývá i prst apoštola Jana Křtitele?

22.7.2011 · Rubrika Historie

Relikviář svatého Maura (Bečov nad Teplou)

Relikviář byl zhotoven pravděpodobně v letech 1225 – 1230 na žádost benediktinského opatství ve Florennes v Belgii pro ostatky sv. Maura, sv. Timoteje a sv. Jana Křtitele. Po celá staletí byl předmětem utívaným a pečlivě chráněným v dobách válečných konfliktů. Na konci 18. století však přestal být používán, zřejmě pro značné opotřebení a celkově neutěšený fyzický stav. Silně poškozený relikviář koupil roku 1838 od církve Alfréd de Beaufort-Spontin, člen šlechtického rodu, který vlastnil panství i na území dnešní České republiky. Nechal ho opravit a po výstavě v Bruselu roku 1888 byl relikviář převezen do Bečova nad Teplou a umístěn v zámecké kapli sv. Petra. Beauforté, jako šlechta loajální s nacistickým Německem, museli na základě dekretů prezidenta republiky opustit po 2. světové válce Československo. Patrně v té době uschovali relikviář sv. Maura do zásypu pod podlahu gotické hradní kaple Navštívení Panny Marie. Tam zůstal dlouhých 40 let zapomenut odbornou veřejností. Teprve žádost jistého amerického občana o vyzvednutí blíže nespecifikovaného předmětu na neznámém místě a jeho vyvezení z republiky vzbudila zájem českých zainteresovaných kruhů.

Relikviář sv. Maura

Tak začalo v červnu roku 1984 probíhat systematické pátrání tehdejší Federální kriminální ústředny, jejíž pracovníci v následujícím roce, 5. listopadu 1985, relikviář nalezli. Památka poškozená pobytem ve vlhké hlíně byla převezena z Bečova do Prahy a tam v průběhu následujících let postupně uložena na několika místech. Teprve po roce 1989 bylo možné vyjasnit majetko-právní vztahy a následně zahájit systematické a velmi náročné restaurátorské práce, které trvaly celých 11 let. Od května roku 2002 je zrestaurovaný relikviář vystavován na zámku v Bečově nad Teplou nedaleko Karlových Varů. Historickou hodnotu tohoto předmětu nelze vyčíslit, v České republice je jedinou památkou svého druhu.

Hrad a zámek Bečov nad Teplou

Hrad byl vybudován na důležité křižovatce obchodních cest na středním toku říčky Teplé. Vznik hradu není přesně objasněn, patrně byl vybudován na počátku 14. století starobylým českým rodem pánů z Oseka, později zvaných z Rýzmburka, v jejichž vlastnictví se nacházel téměř 200 let. Největší stavební rozmach zažil hrad v 15. a počátkem 16. století za držení pánů Pluhů z Rabštejna, kteří zbohatli těžbou stříbra a cínu v okolí. Z této doby pochází také renesanční palác, který je po nich pojmenován.

Celkový pohled na zámek Bečov nad Teplou

Za třicetileté války byl hrad důkladně opevněn a obsazen vojsky. Po skončení války došlo k ukončení cínové prosperity, celé panství se dostalo do úpadku a rozkladu. V baroku, vlastní bečovské panství Questenberkové, kteří nechávají počátkem 18. století vystavět své době odpovídající moderní sídlo, tzv. dolní zámek. V r. 1813 koupil celé panství belgický vévoda Fridrich Beaufort-Spontin. Koncem 19. století byly provedeny částečné romantické úpravy. Po skončení II. světové války bylo Beaufortům za aktivní spolupráci s nacisty panství zkonfiskováno a posléze přiděleno různým uživatelům. Zámek sloužil jako škola, Pluhovský palác jako ubytovna a z hradu se mělo stát muzeum.

V r. 1969 získal celý hradní a zámecký areál památkový ústav a postupně se začalo rekonstruovat. Pod podlahou hradní kaple byl v roce 1985 za dramatických okolností objeven nález století – románský relikviář sv. Maura. Dolní zámek spolu s přilehlými zahradami je přístupný veřejnosti teprve od roku 1996. Nejdříve se zde představila výstava západočeské gotiky, později byla vytvořena zámecká expozice z navrácených původních mobiliářů. Instalace zařízení zámeckých pokojů 19. století je nyní soustředěna do druhého podlaží, neboť první patro je celé věnováno unikátní prezentaci „nálezu století“ – románskému relikviáři sv. Maura. Výjimečná zlacená schránka uchovává mimo jiné údajně i prst Jana Křitele.

Panorama celého areálu patří k těm nejpůsobivějším pohledům v Karlovarském kraji. Návštěvníci Bečova nad Teplou mohou kromě NKP hradu a zámku obdivovat také překrásnou okolní krajinu CHKO Slavkovský les, malebné historické městečko s MPZ a originální naučnou stezku na Šibeničný vrch.