Rozumíte tomu?

24.8.2010 · Rubrika Fauna

Naše rodná planeta Země krouží vesmírem již několik miliard let. Z pohledu kosmického je to nemnoho. Z pohledu lidského života je to neskutečně dlouho. Vše mělo svůj přirozený řád a vývoj. Najednou se však stalo něco co přineslo planetě katastrofu. Možná si to neuvědomujeme, a snad ani nechceme. Nebyly to ani asteroidy, díky nimž vyhynuly dinosauři, ani sopky a zemětřesení, dokonce ani ničivé vlny tsunami či jiné grandiózní živly. Bylo to něco tak nicotného, že se sama příroda nestačí divit. Ano na Zemi se objevil člověk.

Včelka na květu

A hned od prvopočátku se začal chovat stylem sobě vlastním. Vymyslel desatero jen aby jej vzápětí mohl porušit. S bohorovností sobě vlastní rozhoduje o tom co je a co není dobré. Dokonce nejen pro něj samotného. Vymyslel a sepsal tisíce zákonů, nařízení a předpisů jen proto, aby je sám mohl porušovat. Všimli jste přátelé, že člověk je jediný tvor, který je ovládán zákony, které sám vytvořil a které také sám porušuje? Dávno z jeho chování vymizelo to, co nepotřebovalo zákonné normy.

Je s podivem, že to je to nejzákladnější. A co že to je? Nebudu vyjmenovávat desítky vlastností a unavovat vás tím. Ono to není totiž nic jiného, než obyčejná lidskost. Všichni ji znají, vědí o ní, jen nějak ne a ne přijít na to, kam zmizela. Rozhlédněte se kolem sebe. Není vám nic nápadné? Opravdu ne? Co totiž vyhovuje člověku, nevyhovuje ničemu jinému. Myslíte-li si že přeháním, pak přestaňte číst a zamyslete se .

Ježek

Není pravdou, že to co vývojově na této planetě probíhalo miliony let se člověku podařilo během pár století zdevastovat? A pokud tomu tak je, co asi nastane během několika příštích desetiletí? Jaká je budoucnost těch, kteří dnes začínají poznávat krásy života pomocí prvních krůčků? Nevěřím že vy všichni, kdo jste dočetli až sem, byste chtěli obdivovat neskutečnou nádheru života jen z fotografií, pohlednic, videa či televize. Včelka na květu jabloně

Zasaďte strom či květinu, osvoboďte ze záclony zbloudilého čmeláka, umožněte ježčí mámě převést bez úhony rodinku přes silnici, nebo zachraňte včelu topící se ve sklenici piva. Teprve teď se nadechněte a hrdě řekněte „ já jsem člověk“, a ono to bude pravda. Už nyní vám ne za sebe, ale za sám život děkuji. Rozumíte tomu?