Sedlcké „REKVIEM“

Vedle chrámu svaté Panny Barbory se další turisticky vyhledávanou památkou v Kutné Hoře stal bezesporu hřbitovní kostel Všech Svatých v Sedlci, v němž se nachází unikátní kostnice. Tento kostelík je umístěn uprostřed hřbitova, jenž je obehnán barokní zdí s vytesanými symboly smrti. Kostel Všech Svatých byl postaven pravděpodobně na konci 14. století a jedná se o patrovou stavbu s kaplí v patře.

Tento typ stavby je označován pojmem „karner“. Západní průčelí zdobí dvě štíhlé polygonální věže, v nichž bývalo umístěno věčné světlo svítící na cestu poutníkům. Na štítu je umístěna socha Immaculaty (Neposkvrněná Panna Marie) od sochaře M. V. Jäckela. Po pravé straně vchodu do kostnice je zasazena mramorová deska na památku sedleckého spisovatele a faráře J. M. Rautenkranze. Kostel je situován v těsné blízkosti bývalého cisterciáckého kláštera v Sedlci (založen 1142). Hřbitov, na kterém byl gotický kostel později vystavěn, byl ve své době nejžádanějším pohřebištěm křesťanů z širokého okolí. Stalo se tak v době vlády krále Přemysla Otakara II, kdy zde sedlecký opat Heidenreich rozhodil posvátnou hlínu ze Svaté země. Navíc podle pověsti měla všechna pohřbená těla spravedlivých lidí zetlít do 24 hodin od položení do země a po uplynutí této doby měly být jejich kosti zcela vybělené. Své poslední spočinutí zde nalezli nejen obyvatelé Čech, nýbrž i Polska, Bavorska a Belgie.

Lustr v Sedlcké kostnici

V době morové epidemie v roce 1318 bylo podle zbraslavského kronikáře a opata Petra na hřbitově pochováno na 30 000 zesnulých. Další kosterní pozůstatky přibyly v době husitských válek, což dokazují sečné a bodné rány patrné na lebkách vystavených v prosklených vitrínách. V roce 1421 byl husity vypálen klášter, v němž bylo pobito na 500 mnichů a požárem byl zasažen také kostel Všech Svatých.

Podle legendy měl poloslepý novic ze sedleckého kláštera v roce 1511 srovnat kosti do šesti pyramid. Po dokončené práci se mu údajně opět navrátil zrak. V kostnici lze spatřit různé útvary z kostí a lebek (pyramidy, jehlany, svícny, vázy, kalichy, kříže a monstrance), z nichž nejvíce upoutávají pozornost lustr a znak knížete Karla ze Schwarzenberka, patrona kostnice. (Schwarzenberkové z Orlíka koupili majetek kláštera, k němuž kostnice patřila, po josefinských reformách na sklonku 18. století). Obě kaple dal v letech 1661 – 1663 opravit opat Hilarius Burghof, o čemž svědčí nápis v klenutí horní kaple. V letech 1708 – 1712 se svým návrhem na úpravě kostela podílel barokní architekt Jan Blažej Santini. Při těchto úpravách byla zřízena kazatelna a tři oltáře, vše zhotoveno ze šedivého, čistě leštěného mramoru.

Schwarzenberský erb

Další důkladnou opravu rozpadajících se objektů z kostí a jejich čištění provedl v roce 1870 František Rint z České Skalice. Ten kosti vydezinfikoval a vybílil chlorovým vápnem. Kosti, které se do kostnice již nevešly, byly pochovány v jámě ve tvaru kříže vedle kostnice. Poslední celková rekonstrukce objektu probíhala v letech 1997 až 2002. Po jejím dokončení byla v červnu 2003 slavnostně otevřena horní kaple kostela a zájemci tak mají možnost, prohlédnout si památku ve své celistvosti.

Velké části hřbitova byly postupně rušeny již po husitských válkách a tak z původních asi 3,5 hektaru zbyla pouze malá část.

Pocity pomíjivosti a marnosti, které se pravděpodobně zmocní většiny návštěvníků této pamětihodnosti, popsal ve svém krátkém pojednání o památkách sedleckých kutnohorský kronikář Antonín Kmínek.

Text a foto: Eva Entlerová