Slunce varuje

Kolik již bylo napsáno o této naší nejbližší hvězdě? Je zdrojem garantujícím život  na  Zemi. Na různých částech planety se může jevit pozorovateli pokaždé jinak. Vždy a všude však dokáže fascinovat. Dvakrát denně přináší úchvatnou podívanou pro celý svět. Nejprve ráno když přináší den v podobě svítání. Emotivní okamžiky v nichž se rodí životní shon nového dne. A potom večer se svými ještě emotivnějšími západy,  při nichž nebe hýří barvami a kdy člověk cítí lehkou stísněnost a svírání u srdce. Tyto pocity snad pramení ze skutečnosti, že člověk mimoděk pociťuje jakousi podvědomou obavu z toho, zda slunce ráno opravdu opět  vyjde. Velkolepě působí i barevné proměny na obloze, které se mohou v každém příštím okamžiku neustále měnit.

Proč ale slunce mění své barvy, když se chystá za obzor? Co je příčinou oněch fascinujících západů slunce? Nebudeme-li hledat všelijaká exaktní vědecká vysvětlení můžeme si být jistí, že nás slunce varuje. Ve chvíli, kdy se slunce skloní k horizontu, jeho paprsky musejí nejen urazit mnohem delší dráhu než například v poledne, ale navíc  v podobě různých částic rozptyluje světelné paprsky. Z tohoto důvodu jsou viditelné jen delší vlnové délky v barvě žluté a červené. Slunce v tomto okamžiku může připomínat šarlatově, purpurově nebo nachově zbarvený disk. Světelné paprsky dokáží v těchto okamžicích obarvit spodní strany mraků a natónovat i celou oblohu.

Čím tedy slunce varuje? Ano právě svým zabarvením. Zatím co v dávných dobách barvily sluneční svit jen vzdálené prašné bouře nebo erupce sopek, dnes jsou to i zplodiny lidské civilizace.

Můžeme si být proto naprosto jistí tím, že čím rudější bude slunce při svém západu, tím nezadržitelněji se bude blížit konec pro lidský rod.

Text: Marra
Foto: M. Kalík