Tesařík alpský (Rosalia alpina) – klenot naší přírody

Je to jeden z našich nejkrásnějších, ale také nejvzácnějších brouků. Zahlédnout, nebo dokonce pozorovat tyto brouky ve volné přírodě je zážitkem. Tento kriticky ohrožený druh je nezaměnitelný. Až 40mm dlouhý štíhlý brouk je snadno poznatelný svými jasně světle modrými krovkami s modročernými znaky, které jsou navíc plyšově ochloupkované. Sameček se nadto vyznačuje dlouhými tykadly s černými proužky. Jejich délka může dosáhnout až dvojnásobku délky těla. Samičky jsou skromnější.

Vyskytuje se od Alp po Slovensko. Tesaříci milují staré listnaté lesy zejména bukové. Přestárlé, odumřelé a padlé stromy, jim v průběhu června až srpna poskytují možnost ke kladení vajíček. Stává se tak za slunných dní, kdy imaga (dospělci) létají kolem stromů, v nichž se vylíhla.

Vzácně však mohou naklást vajíčka i na jiné druhy listnáčů. V tlejícím troudu se larvy vyvíjejí a žijí tři, nebo i více let, než se zakuklí. Biotopů pralesního typu však kvapem ubývá, což ohrožuje tento krásný druh na samotné existenci. Populace Tesaříka alpského v posledních letech výrazně oslabila, proto je chráněn ve všech zemích střední Evropy.

Nejznámější naleziště jsou patrně v Českém ráji, ale vyskytuje se i v Polabí na jižní Šumavě a sporadicky i na jiných místech u nás.Budete-li mít to štěstí, že tesaříka alpského uvidíte v naší přírodě, vychutnejte si tu chvíli, může to být totiž naposledy, kdy jste jej spatřili.

Text: Radek Tomášek
Foto: Gerd Ritschel, Michal Dobeš